Bedřich Smetana. Životopis

Bedřich Smetana (1824-1884). Hudební průkopník, který v mnohém předběhl svou dobu. Přinejmenším v Čechách o celou jednu kulturní epochu.

Do české společnosti, která do té doby po všech stránkách,tedy i kulturně, žila periferním způsobem života, vnesl hudbu na nejvyšší soudobé evropské úrovni. Zejména v opeře, ale také v symfonické, komorní a klavírní hudbě se tato jeho hudba často podstatně míjela s tím, co bylo až dosud v Čechách za hudbu pokládáno. Se svými současníky svedl zápas o to, jak pojmu „česká hudba“ rozumět: Zda ji chápat především jako výhonek domácích lidových tradic, a v zásadě tedy jako hudbu, která tvoří uzavřený, do sebe sama zavinutý svět. Anebo zda jí rozumět jako hudbě, která sebevědomě integruje progresivní výboje hudebního světa bez obav z možné ztráty "českosti". Tento druhý názor se opírá o přesvědčení, že ztráta specifičnosti české hudby nemůže hrozit, dokud je tato hudba propojena specifickou melodikou s českou řečí a jazykem.

Ukázka z textu

Začalo se ukazovat, že Hubička, nová Smetanova opera, se svým bezprostředním vlivem podepsala na nové tvorbě i dalších, mladších českých skladatelů. Když Otakar Hostinský v únoru 1878 v Národních listech recenzoval novou komickou operu Antonína Dvořáka Šelma sedlák, označil ji za „vlastní sestru“ Smetanovy Hubičky a popřál jí, aby se stala stejným miláčkem obecenstva jako Smetanovo dílo. Dvořák mohl být skoro Smetanovým synem; byl o sedmnáct let mladší. V Praze se začal hudebně prosazovat v době, kdy Smetana působil ve Švédsku. Jako skladatel přišel se Smetanou poprvé do kontaktu na přelomu let 1871 a 1872, kdy Prozatímnímu divadlu nabídl k uvedení svou druhou operu Král a uhlíř. Smetana tehdy Dvořáka zklamal, když z opery v dubnu 1872 nastudoval a uvedl jenom její předehru. Zkoušky celé opery oddaloval a nechal se slyšet, že ji pokládá za nehratelnou. Nakonec však dal svým kritikům za pravdu i sám Dvořák, který operu počátkem roku 1874 napsal znovu a úplně jinak, od začátku až do konce. Premiéru opery v listopadu 1874, pouhé tři týdny po jejím dopsání, už však v Prozatímním divadle bohužel nemohl dirigovat její ideový původce Smetana, neboť mezitím ohluchl; úspěch Krále a uhlíře slavil spolu s Dvořákem Smetanův nástupce v roli šéfdirigenta J. N. Maýr.