Jiří Harcuba. Život a dílo českého rytce skla a medailéra * The Life and Work of the Czech Glass Engraver and Medal Maker

Spoluautoři: Jaroslav Moravec (popisky), Lucie Mikolajková a Lucie Oplištilová (překlad)

Monografie o českém sochaři, medailérovi, rytci skla, grafikovi a pedagogovi, Jiřím Harcubovi (1928-2013), jehož dílo je zastoupeno v galeriích od USA, v Evropě až po Japonsko. V českém a anglickém jazyce, s bohatou obrazovou výbavou Harcubova díla.

žánr umění
první vydání 2019
opakované vydání 2024
počet stran 224
nakladatel České dukáty s.r.o. v NLN
vazba vázaná, pevné desky
ISBN 978-80-7422-957-2
EAN 9788074229572
formát 225x230 mm
Položka byla vyprodána…
Dostupnost Momentálně nedostupné
830 Kč
Jiří Harcuba. Život a dílo českého rytce skla a medailéra * The Life and Work of the Czech Glass Engraver and Medal Maker

Anotace

Rodák z Harrachova, narozený do sklářské rodiny, přijal jako hlavní vyjadřovací médium sklo a ve své výtvarné tvorbě ho především v podobě originálního portrétního intaglia povýšil na projev svobodného uměleckého vyjádření. Harcubovy medaile byly pokusem o realizaci zpracovávaného tématu v jiném materiálu. Téměř všichni se s jeho dílem setkáváme prakticky denně: Pětikorunovou minci, kterou užíváme jako oběžnou minci, navrhl právě on.

Ukázka z textu

Jiří Harcuba se do pozice nejvýraznějšího autora návrhů čs. pamětních mincí začal prosazovat až na konci šedesátých let. Byli lidé, kterým přišlo zvláštní, že se tak uznávaný sklář jako on vrhl na práci zcela odlišnou. Ve skutečnosti to vycházelo z logiky věci a hlavně Harcubova uměleckého vývoje. Mezi prací rytce skla a prací medailéra může být značný rozdíl. Pravda je, že většina medailérů tvoří své návrhy tak, že vrství a pak uhlazují hmotu. Postupují jako sochař pracující na hliněném modelu: vytvářejí pozitiv příští mince, byť v odlišném měřítku. Tvůrce se sklářskou či jinou ryteckou průpravou postupuje obráceně: prostřednictvím škrabek, sochařských oček apod. vytváří v materiálu negativní obraz příští mince. Při navrhování mincí tedy Harcuba postupoval v podstatě stejně, jako když pracoval se sklem. Celý život ho těšilo, pokud mohl jedno a to samé téma, nejčastěji portrét nějakého kulturního velikána, zpracovat v různých materiálech a sledovat, jak jinak se mu výsledný Masaryk, Mozart, Komenský, Kafka či Lao-c´ jeví ve skle, sádře či kovu, nebo třeba na grafickém listu ze skleněné rytiny vytištěném. Postupně Harcuba získával čím dál větší cit a zjišťoval, které téma si samo říká o jaký materiál.