Rozchod 1948
Rozhovory s českými poúnorovými exulanty. Otázky kladli Petr Hrubý, Pavel Kosatík a Zdeněk Pousta.
Rozhovory s českými poúnorovými exulanty. Otázky kladli Petr Hrubý, Pavel Kosatík a Zdeněk Pousta.
Dokořán, 2002
Jméno Madly Vaculíkové (1925-2020)není veřejnosti zcela neznámé. Naopak - ctitelé Ludvíka Vaculíka mají možná dojem, že ji už dávno důvěrně znají z jeho knih; pro mnohé je tak dodnes "literární postavou". Teprve nedávno vstoupila sama do literatury jako autorka dvou knih dopisů Jiřímu Kolářovi a zaujala čtenáře hned napoprvé svými názory a svým moudrým pohledem na současné společenské a kulturní dění.
Zdálo by se, že k jejímu "obrazu" už není co dodat. Ale je tomu skutečně tak? Jaká je vlastně Madla-Marie Vaculíková, jak vidí dnešníma očima svůj život - strávený z větší části po boku významného českého spisovatele a disidenta?
Paseka, 2000
Biografie Ferdinanda Peroutky, českého žurnalisty a spisovatele, zakladatele a přispěvatele rádia Svobodná Evropa, kritika exilového i domácího politického života, která zachycuje období jeho „zápasu s dvěma totalitami“. Těžiště jeho života bývá kladeno do první republiky, kdy vydával Přítomnost, psal Budování státu a byl vnímán jako jeden ze živých symbolů demokratické republiky.
Kniha se snaží dokázat, že skutečné těžiště Peroutkova života leží až v poválečné době, kdy sice nevstoupil do politiky ani nezavršil dílo formální syntézou, dokázal však přinejmenším to, že i v nejtěžších dobách je možné hájit a uhájit pevné demokratické postoje.
e-kniha
Paseka, 2001
Kniha o životních peripetiích rozporuplné osobnosti Pavla Kohouta vznikala na základě rozhovorů, které autor se spisovatelem vedl během několika let, a především zpracováním Kohoutova obsáhlého osobního archivu, vedeného od roku 1945, jeho zápisků, rukopisů, korespondence apod.
Další pramen představovaly rozhovory s širokým okruhem Kohoutových přátel i protivníků. Rozsáhlý, plastický portrét bývalého svazáka, komunisty a později významného disidenta a emigranta nic nezastírá, je zároveň otevřenou i polemickou a kritickou výpovědí nejen o Kohoutovi. Kniha je doplněna bohatou fotografickou přílohou.
e-kniha
Motto, 1996
Jaroslav Preiss (1870–1946) byl spolupracovníkem i bankéřem T. G. Masaryka, přátelil se s význačnými osobnostmi tehdejšího Československa. Kromě toho, že patřil mezi nejmocnější muže českého bankovního sektoru, byl i význačným mecenášem a filantropem. Kosatík sleduje životní dráhu vrchního ředitele Živnostenské banky, přezdívaného „žralok od Prašné brány“, který odmítl stát se ministrem, a jemuž po válce komunisté konfiskovali majetek jako nepříteli státu.
Není příliš popularizačních publikací o národohospodářství a ekonomickém vývoji Československé republiky a těch dobrých a zasvěcených je ještě méně. Publikace Pavla Kosatíka Bankéř první republiky o životě a smrti jednoho z nejvýznamnějších českých bankéřů Jaroslava Preisse patří k těm nejlepším. Nyní vychází v druhém vydání, doplněná o předmluvu guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy. Na Kosatíkově knize je cenný (kromě čtivého stylu) zejména přesah, zájemcům o dějiny první republiky nastíní nové (mnohdy nečekané) souvislosti. (...) Pro pochopení fenoménu Československé republiky nepostradatelná kniha.
e-kniha
Mladá fronta, 1997
Než se stal Václav Havel prezidentem, znal Olgu Havlovou jen málokdo. Stačilo pár let, a získala si úctu tisíců spoluobčanů. Dodnes se hovoří o její noblese a aristokratičnosti ducha, o síle její osobnosti. Lze říci o Olze Havlové ještě něco nového, hlubšího a zajímavějšího? Pokouší se o to tento životopis, který vznikl na podkladě desítek rozhovorů s jejími nejbližšími přáteli, rodinnými příslušníky, kamarády z dětství a mládí, prominentními i obyčejnými chartisty a spolupracovníky z Hradu nebo Výboru dobré vůle.
Autor v něm přináší množství širší veřejnosti dosud neznámých informací ze soukromého života Olgy Havlové a charakterizuje ji jako ženu, mezi jejíž základní vlastnosti vždy patřily věcnost, odpovědnost a pevnost v názorech. Nemalá část knihy pojednává také o působení v roli první dámy, ale autor směřuje především mimo sféru oficialit a tradovaných mýtů k zachycení otevřenosti a konkrétnosti životního dramatu.
Universum, 2021
Rozhovor Jiřího Plannera se spisovatelem Pavlem Kosatíkem. V padesátých letech se Jiří Planner poznal s Jiřím Suchým, Waldemarem Matuškou a dalšími hvězdami divadla Semafor, kde se stal od jeho vzniku v roce 1959 provozním ředitelem. Zažil jeho nejslavnější éru, kdy v divadle působili Karel Gott, Eva Pilarová, Hana Hegerová, Jiří Šlitr a mnoho dalších, a vzpomíná, jak se žilo v umělecké Praze navzdory komunistům.
Protože toužil po životě ve svobodném světě, emigroval na Západ. Stal se tam redaktorem Svobodné Evropy, nejprve v její mnichovské a pak newyorské redakci, kde proslul hudebními pořady, do kterých si zval hosty počínaje Louisem Armstrongem a Ellou Fitzgerladovou a konče Beatles. Je asi jediným Čechem, který se kromě plejády jazzmanů znal třeba s Andy Warholem a Jimi Hendrixem, byl s Janis Joplin na festivalu ve Woodstocku, ale který byl také dlouholetým osobním přítelem Ferdinanda Peroutky, Pavla Tigrida, Jiřího Voskovce nebo Miloše Formana. A dokáže o tom všem mluvit s duchaplností a vtipem. Kniha je zprávou o tom, jak se v obtížném 20. století dal také prožít český život: s kuráží vůči všem, kdo se snažili člověka ovládat, a s respektem a láskou k tvůrcům, kteří tomu životu dodávali originální smysl.
Mladá fronta, 2009
Ve své rozsáhlé knize, která poprvé vyšla v roce 1993, vypráví významný publicista a spisovatel životní příběhy manželek všech československých, resp. českých prezidentů: deseti, které stály po boku svých mužů v prezidentské funkci, a dvou, které se jejich nástupu do prezidentského úřadu nedožily. Na jejich životních příbězích sleduje každodennost "velkých dějin", jež reprezentují prezidenti. Nové, významně přepracované vydání končí kapitolou věnovanou Livii Klausové.
e-kniha
Knižní podnikatelský klub, 1991
Dobrodružství na Oregonské stezce (s Magdou Zikovou a Jiřím Petráčkem)
Kreslený román z Divokého západu, který napínavým dějem přibližuje historiské události na Oregonské stezce,
kde vrcholí boj Indiánů o jejich práva.
Vydavatelství Milana Horálka 1992
Kosmický komodor Abe Korkorán tráví svůj život ve vesmíru, kapitán MacFach je cestovatel v čase. Oba dobrodruhy spojí sázka: z daleké minulosti do třiadvacátého století má být dopraven člověk, který zde má splnit tajný úkol. Do minulosti se však vydávají i jiní, a MacFach s Abe Korkoránem se zvolna ocitají v bitvě s lidmi, kteří chtějí vyloupit minulost lidstva.