Tvorba, Strana 2

Kniha s fotografiemi Aleše Jungmanna provádí čtenáře historií i současností původně cisterciáckého kláštera založeného na Vysočině ve 13. století.

 „Jedná se o první knihu o celé historii zámeckého areálu. Jsme nadšení, že se náš několikaletý sen proměnil ve skutečnost. Kniha provádí čtenáře minulostí i současností původně cisterciáckého kláštera založeného ve 13. století. Celkové vyznění knihy podtrhují kresby a především fotografie, které dokreslují příběh zámku a poutního areálu na Zelené hoře,“ řekl majitel zámku Constantin Kinský.

Více o knize a výstavě v Muzeu nové generace zámku Žďár najdete zde.

Universum, 2024

V jubilejním Roce české hudby 2024 jsme si připomněli narození hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824–1884). Už děti ve škole se o něm učí, že položil základy české národní hudby, je to po generace omílané klišé. Pavel Kosatík studiem pramenů došel k závěru, že faktů o Smetanovi je k dispozici možná dost, ale že jsme je, s ohledem na potřeby té naší doby, dostatečně nepromysleli. Autor nesouhlasí už s tou hlavní, nejčastěji předkládanou tezí o Smetanovi jako jen zakladateli české hudby. Vidí v něm představitele hudby evropské.

Věra Čáslavská: nejúspěšnější česká sportovkyně všech dob, žena, která na olympijských hrách v Tokiu a Mexiku získala jako sportovní gymnastka celkem sedm zlatých medailí. Protože odmítla odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov, byla po roce 1969 vyloučena z veřejného života. Po listopadu 1989 byla poradkyní prezidenta Václava Havla a v letech 1990 až 1996 předsedkyní Československého, resp. Českého olympijského výboru. Po rodinné tragédii v roce 1993 se na dlouhou dobu stáhla do soukromí, na veřejnosti vystupovala až v posledních letech.

Kniha Pavla Kosatíka Věra Čáslavská - Život na olympu je autorizovaným životopisem, zachycujícím vůbec poprvé uceleně a plasticky celou dosavadní životní dráhu jedné z nejvýznamnějších českých žen nové doby.

Host, 2006

V první polovině padesátých let se z přátelství dvou tehdy začínajících básníků Jiřího Paukerta-Kuběny a Václava Havla zrodila literární skupina Šestatřicátníků (nazvaná podle letopočtu narození většiny členů). Skupina sdružovala mladé muže a ženy, kteří věřili ve vlastní literární talent a zároveň neměli v úmyslu zadat si svým psaním s panujícím režimem. Od samého počátku šlo o aktivity paralelní s oficiálními kulturními „strukturami“, jejichž cílem ovšem bylo uplatnit se publikačně na veřejnosti, až to poměry dovolí.

Mladá fronta, 2013

První knižní životopis Pavla Tigrida vyšel v roce desátého výročí jeho smrti. Je to příběh člověka, který se celý život vyjadřoval psaným slovem, byl však hlavně mužem činu. Člověk, považovaný komunisty před rokem 1989 za jejich největšího nepřítele, paradoxně svůj zápas s nimi nevedl z pozic antikomunismu: věřil, že zvítězí, pokud osloví ty inteligentnější z nich a získá je na svou stranu. Snažil se o to hlavně na stránkách časopisu Svědectví, který vydával od roku 1956, ale zdaleka nejen tam. Svůj boj s komunisty vedl často bez rukavic, stejně jako oni. Obracel se k veřejnosti, ale byl nucen pohybovat se i ve světě tajných služeb. Jak vzdoroval strachu? A jak vůbec unesl svou obrovskou odpovědnost? Kromě příběhu celoživotního bojovníka s totalitou kniha nabízí i odpověď na otázku: Jak žít dnes a vlastně kdykoliv, pokud se člověk rozhodne pro bytostně aktivní roli.

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit, sed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua. Nisl tincidunt eget nullam non. Quis hendrerit dolor magna eget est lorem ipsum dolor sit. Volutpat odio facilisis mauris sit amet massa. Commodo odio aenean sed adipiscing diam donec adipiscing tristique. Mi eget mauris pharetra et. Non tellus orci ac auctor augue. Elit at imperdiet dui accumsan sit. Ornare arcu dui vivamus arcu felis. Egestas integer eget aliquet nibh praesent. In hac habitasse platea dictumst quisque sagittis purus. Pulvinar elementum integer enim neque volutpat ac.

Paseka, 2009

Životopis Přemysla Pittra je příběhem českého protestantského myslitele a charitativního a sociálního pracovníka, který většinu života prožil ve sporu s určujícími dějinnými proudy minulého věku.

Mladá fronta, 2011

Jedenašedesát portrétů českých intelektuálů dvacátého století, „od Jaroslava Golla po Magora“ vycházelo od dubna 2009 do července 2010 na pokračování v týdeníku Respekt. Cílem bylo přiblížit významné Čechy, kteří získali společenský vliv, ačkoli nedisponovali politickou mocí. Nesloužily jim stranické aparáty, nasazovali sebe sama.

Podle mínění autora takových lidí u nás nikdy nebylo tak málo jako dnes – a je otázka, jak společnost do tohoto stavu dospěla, jak krok za krokem tak hluboko sestoupila. Příběh české inteligence chce na tuto otázku najít alespoň část odpovědi.

e-kniha

Koupit na e-shopu

Nakladatelství Franze Kafky, 2001

Tato knížka podává zběžný přehled o působnosti a významu německého písemnictví v Českých zemích. Český příběh německé literatury počíná okolo poloviny 13. století na dvorech posledních Přemyslovců, ale hlavní pozornost je soustředěna na tvorbu 19. a 20. století, která je žánrově i stylisticky snáze uchopitelná. Přibližuje psanou kulturu německého etnika, která byla v jazykovém pohledu na českou literaturu odsouvána do pozadí, i když svou kvalitou se mohla měřit s tehdejší domácí produkcí. A nebyl to jen Stifter, Kafka a pražský židovský kruh, ale i další kteří patřili k významným romantikům, modernistům či expresionistům.

Paseka, 2003

Spisovatel Pavel Kosatík po několikaletém studiu dobovým archivů a neznámých Peroutkových textů předkládá knihu, která novinářův život do roku 1938 předkládá v novém a překvapivém světle. Spolu s autorovou knihou Ferdinand Peroutka- Pozdější život (1938-1978), vydanou před třemi lety, tvoří nová kniha ucelenou výpověď o osudech jedné generace demokratů první republiky, "budovatelů státu".

Ti, kdo znají jméno novináře Ferdinanda Peroutky, si jeho jméno spojují většinou s dobou první republiky a s jejími nejlepšími demokratickými tradicemi, jejichž je Peroutka ještě dnes symbolem. Redaktor týdeníku Přítomnost, přispěvatel Lidových novin, pátečník, přítel Masarykův, Čapkův... Jeden z těch, kdo dali celý svůj život do služeb nové republiky, obětovali se pro ni. A také člověk, který byl vyznavačem realistického, neiluzivního myšlení a snažil se pro ně strhnout své čtenáře. Na první pohled by se mohlo zdát, že o jeho životě víme poměrně dost - ale je tomu skutečně tak?

e-kniha

Koupit v e-shopu